Soustředění v Nymburku pohledem hráče Jiřího Marsína

Píše se čtvrtek 11. 6. 8.00 h ráno a já vyjíždím z domu na soustředění do Nymburku. Po dlouhé tříměsíční koronavirové pauze se moc těším.  Cesta je 332 kilometrů dlouhá, ale počasí mi přeje, takže snad se pojede dobře. Provoz je hustý a už teď vím, že oběd, který je pouze do 14.00 nestihnu.

Jsem na místě. Oběd jsem nestihl. Nevadí. Jdu si vyřídit ubytování, vybalit se a hurá na první sraz v hale. Seznamuji se s lidmi, které vidím poprvé. Organizátorka Pavla nás vítá a seznamuje se vším, co nás čeká následující 4 dny. Program je pestrý. Rozdává nám papíry, kde je 14 různých úkolů, které budeme plnit za její přítomnosti a každý úkol nám oznámkuje body jako ve škole. První 2,5 hodinový trénink je za mnou a já mám splněné první dva úkoly. Jdeme na večeři a zase zpátky do haly na další dvě hodiny. Odbila 21. hodina a mám toho za dnešek dost. Už se těším do postele. 

 Pátek 12.6. Budík zvoní v 7.30 h a já musím vstávat. Ranní hygiena, snídaně a huráááá do haly. Pavla pro nás připravila další překvapení. Do toho všeho ještě uspořádala turnaj, abychom byly v opravdovém zápřahu. Dívám se na rozlosování. Zajímavé! Dostal jsem do skupiny hráče BC2 a hráčku BC3. Nikdy jsem s nimi nehrál. Turnaj v přátelském duchu začíná. Hraji s Aničkou, která hraje s pomocí rampy. Velice vyrovnaný zápas a já měl více štěstí. Vyhrávám 4:1. Zbývající dopoledne se snažím plnit další úkoly. Hodinku před obědem máme sraz v místnosti s projektorem a projíždíme si pravidla pomocí prezentace, kterou Pavla vytvořila. Dávám si oběd a lehám na chvilku do postele, nabrat energii na odpoledne. Jsem v hale a čeká mě druhý zápas s hráčem BC2. Franta mě vůbec nešetří. Mě se absolutně nic nedaří a prohrávám 9:0. Nevadí. Jdu plnit další úkoly. Někteří po tréninku využívají možnosti jít do bazénu nebo vířivky. Já jdu se setrou na procházku do přilehlého lesoparku. Večeře a další dvě hodinky v hale. Dneska jsem KO. 

Sobota 13.6. Opět budík, snídaně a do haly. Dopoledne mám naplánovaný čtvrtfinalový zápas proti hráčce BC2. Napínavé až do konce a bohužel těsně prohrávám 4:3. Opět jdu plnit úkoly. Už mi jich zbývá jen pár. Před obědem máme hodinku s pravidly a různými situacemi z turnajů. Přínosná hodinka. Oběd a odpočinek v posteli. Hodiny ukazují 15.00 a já jedu do haly. Zbývají mi poslední 4 úkoly. Nechal jsem si ty nejtěžší na konec. To jsem nevymyslel moc dobře. Doléhá na mě únava a nervy z toho, že se mi to nedaří. Nejsem sám. Sestra, která mi celé soustředění pomáhá, už je taky zoufalá. Jdeme na večeři. Na večerní trénink jsem si nechal jen 1 úkol. Je to v cajku. Zvládl jsem to a radujeme se oba, jak malé děti. Těším se na postel. 

Neděle 14.6. Čtyři palačinky s kávou na snídani jsou to pravé, na co mám chuť. Poslední 2 hodinky v hale tohoto soustředění jsou formou soutěže a zábavy. Jsme rozdělení na 2 týmy. Hrajeme proti sobě, kdo dostane Jacka co nejdál, pomocí vyrážení. Láďa, který na nás dohlíží jako odborný dohled, tohle vymyslel. Je to sranda. Dvě hodiny utekly jako voda a jedeme na oběd. Po obědě se loučíme a odjíždíme domů. Celou cestu nám pršelo, ale dojeli jsme v pořádku. Celkem 19,5 hodin v hale se na mě podepsalo. Bolí mě celé tělo. Užil jsem si soustředění na maximum a bylo to velmi přínosné. Už teď se těším na další takové soustředění.

Jiří Marsín