Václav Herzinger na soustředění v Largs: Zkušenosti z Anglie

Zdravím vás, přátelé,

ve dnech 10.-13. června 2025 se náš sportovec Václav Herzinger zúčastnil soustředění anglické reprezentace ve skotském Largs. Společně se svou párovou spoluhráčkou Marcelou Čermákovou byl pozván anglickým reprezentačním trenérem. Jako doprovod s nimi cestovali rodiče Marcelky, Vaškův asistent Kryštof a vedoucí výpravy Martina. Přečtěte si, jak si Vašek soustředění užil.

Den první: Příjezd a první trénink

V úterý ráno jsme odlétali z Prahy do Frankfurtu, kde jsme přesedli na navazující let do Glasgow. Přiletěli jsme chvíli po obědě. S obtížemi jsme naložili všechny věci do taxíků a vydali se na něco málo přes hodinovou jízdu do národního sportovního centra v Largs. Cestou jsme se kochali nádhernou skotskou krajinou. Ani jsme se nestihli nastěhovat s věcmi do svých pokojů a už jsme spěchali do tělocvičny, abychom nachystali vybavení a hned se rozehráli. Cílem bylo připravit se na zápasy nadcházejícího dne. Po opravdu náročném dni bez odpočinku jsme se po tréninku vydali na večeři a zničení jako psi jsme konečně šli spát, abychom nabrali síly na zítřejší zápasy s anglickými reprezentanty. Na pokoji nás čekalo milé překvapení – měli jsme stropní zvedák. Díky němu jsem se mohl přesunout po celém pokoji i do koupelny, což mému asistentovi Kryštofovi značně ulehčilo a urychlilo práci při přesunech do postele a zpátky na vozík.

Den druhý: Zápasy s anglickou elitou a odpočinek u moře

Ráno jsme si pochutnali na úžasné anglické snídani a s plnými břichy se šli připravit na první zápasy s anglickými reprezentanty. V prvním zápase jsem se utkal s 11. světovým hráčem Paddym, kterého jsem od první směny porážel. Avšak v poslední směně to Angličan otočil a porazil mě těsně 6:5. Ve druhém zápase jsem se po obědě utkal se světovou patnáctkou Sally, kdy jsme se přetahovali o každý míč. Opět v poslední směně soupeřka rozhodla a porazila mě 4:2. Zápasy to byly opravdu na úrovni, nádherně jsme si zahráli a porovnali své síly. Přitom nás pozoroval anglický trenér a byl z mé hry nadšený a chválil mě, i když jsem prohrál. Prý mám potenciál, tak snad ho ukážu na Mistrovství Evropy v Chorvatsku. Zbytek dne jsme se šli podívat k moři, které jsme měli od centra pouhých patnáct minut pěšky. Využili jsme hezkého počasí a zbytek dne jsme si zpříjemnili zmrzlinou kousek od pláže.

Den třetí: Párové soutěže a skotské počasí

Ve čtvrtek nás čekaly soutěže párů, kdy jsme se s Marcelkou utkali proti dvojicím Robyn/Paddy a Sally/Cameron. V prvním zápase jsme to s Marcelkou Angličanům „natřeli“ 7:1. Ve druhém utkání jsme se opět přetahovali pomalu o každý míč a nakonec jsme v poslední směně podlehli soupeři 6:4. Ve zbytku dne jsme si zahráli s Marcelkou proti sobě a zkoušeli různé herní situace. Jelikož se ukázalo pravé skotské počasí – poprchávalo a foukalo, a už nebylo tak pěkně, abychom mohli jít na procházku – zůstali jsme v centru. K večeru jsme složili a sbalili rampy do kufrů, přesunuli se na večeři a potom hurá na kutě, abychom nabrali síly na zítřejší cestu domů.

Den čtvrtý: Návrat domů s napětím

Ráno jsme si zabalili své saky paky, poděkovali našim hostitelům a rozloučili se s nimi. Po snídani jsme s Kryštofem jeli na letiště do Glasgow, kde jsme čekali, až se taxík otočí zpátky a nabere ostatní členy naší výpravy. Odbavení zavazadel proběhlo na jedničku a ani jsme se nenadáli a už jsme seděli v letadle do Frankfurtu. Tady nám to tak rychle neuteklo, jelikož jsme čekali přibližně pět hodin na poslední večerní let do Prahy. Všichni jsme nervózně hypnotizovali hodiny a personál za přepážkou a modlili se, aby nás rychle pustili do letadla a aby letadlo dispečeři pustili k odletu. Letadla v Německu totiž mohou odletět nejpozději do 23:00 a nám to mělo letět ve 22:15. Bylo to sice na knap, stačilo pět minut a asi bychom spali na letišti. Avšak naše modlitby byly vyslyšeny, ve 22:52 jsme dostali zelenou a vydali se do oblak směr Praha. V noci jsme se s Kryštofem vyspali v Jedličkově ústavu a dopoledne jeli konečně domů.

Zhodnocení soustředění a poděkování

Tenhle skotský kemp mi dal opravdu hodně. Zahrál jsem si s anglickými top hráči, kterým jsem úspěšně konkuroval a skoro je i porazil. To mě přesvědčilo, že nejsem zas tak marný. Jak řekl anglický reprezentační trenér, mám v sobě prý nějaký ten potenciál a snad i talent a vidím, že s trochou vůle a tréninkového nasazení můžu konkurovat světové elitě v mé kategorii. Tenhle výjezd mi dodal kuráž, přesvědčil mě, že musím více trénovat, a už se těším na Evropu, kde budu chtít předvést co nejlepší výkony.

Mnohokrát děkuji České federaci boccii, že pod ní mohu reprezentovat Českou republiku. Obrovské díky patří také mému klubu HSC Moravia, který nás nejen finančně podporuje a jehož mohu být součástí. Děkuji také celé naší výpravě za příjemně strávené chvíle a vzájemnou podporu. Určitě velké díky patří i naší vedoucí výpravy Martině Kubalíkové a Alešovi Čermákovi, a rovněž také našim asistentům a spoluhráčům, bez kterých se neobejdeme a kteří nám pomáhají zvládat tyto náročné výjezdy.

Samozřejmě nezapomínám ani na mé a klubové sponzory, bez kterých bychom nemohli vyjíždět na turnaje a soustředění. Dík patří Národní sportovní agentuře, městu Ostrava, městu Havířov, Nadaci OKD, Nadaci Jedličkova ústavu, České unii sportu, Nadaci ČEZ, Moravskoslezskému kraji, Olomouckému kraji, městu Olomouc, městu Přerov a mé rodné obci Kokory.

Za HSC Moravia

Václav Herzinger