Jirka v Pekingu – den devátý
9.den
Milí příznivci boccii.
Dnes začnu rovnou těmi horšími zprávami. I když. Jelikož nepatříme k favoritům a není slabých soupeřů, tak dnes prostě logicky přituhlo. Nejprve Radek vyhrál i třetí zápas ve skupině. Pak ale Fanda prohrál svůj postupový zápas se Španělem 2:5. Poté přišel nejzajímavější osnifinálový zápas dne. Pepa versus děvče ze Singapuru. Pepovi nevyšlo podání a po první směně prohrával 0:3. V dalších dvou směnách zabojoval a vyrovnal na 3:3. Připomínalo to zápas s Brazilcem, který podobně otočil. V poslední směně ale Singapurka odolala jeho tlaku a získala rozhodující bod na 4:3. Diky těsně porážce ale Pepa obsadil nakonec výborné 9. misto mezi 48 borci kategorie BC3. Pak však přišel dvojitý průšvih. Naše největší naděje Radek (BC4) totiž prošvihl včasný nástup do call roomu (seřadiště před zápasem) a nemohl odehrát své osmifinále. Nakonec Kačka (BC1) nezvládla své osmifinálové utkání s Angličanem, který ji loňskou porážku z ME oplatil i s úroky. Ty dva poslední zápasy nás trochu zchladily. Ale velkým pozitivem je například posun Pepy i Kamila i celého našeho týmu BC3 ve světovém žebříčku. To je pro nás naděje a příslib pro příště. I když, tady platí ještě jiná měřítka. Lidi s těžkým postižením překonávají svá omezení, ale taky bolesti a komplikace, trénují, soupeří, bojují, učí se vítězit a prohrávat. Povídají si spolu, smějí se spolu, dělají se legraci sami ze sebe, a do toho světa vtahují spoustu lidí takzvaně zdravých, kteří zjišťují, že se mají pořád co učit. Navzájem se tohle společenství propojuje a obohacuje. Tady nikoho nepřekvapí žádné tělesné postižení, všichni se navzájem berou úplně normálně – tohle je Kirsten, tohle Pieter, Scott, Grigorios, Javier, Maria. Zítra nad čekají medailové boje a závěrečný ceremoniál. My budeme u toho a dáme vám vědět !
Jirka a Milan
