WorldBoccia Challenger Zagreb 2023 aneb boje se světovou konkurencí
Světová sezóna boccii pro nás odstartovala v sobotu 25.3.2023, kdy jsme se vydali na WorldBoccia Challenger do chorvatského Záhřebu. Zástupci naší moravské části výpravy byli Roman a Barča, samozřejmě se svými asistentkami, a fyzioterapeutka Maruška. Po dlouhé, ale poklidné sedmihodinové cestě jsme dorazili do cíle. Před ulehnutím do postelí nás čekala výborná večeře a úvodní schůze celé výpravy, která se úspěšně sjela z různých koutů republiky. Celkem na tomto turnaji ČR reprezentovalo 7 sportovců.
V neděli byl před námi procedurální den – trénink, kontrola vybavení, klasifikace, slavnostní zahájení. Zatrénovali jsme si hned ráno. Zjistili jsme, jaký je v hale povrch a jak se na něm chovají naše míče. Na klasifikaci šli z výpravy 3 sportovci. Mezi nimi byla i Barča. Samotný proces klasifikace není nikdy úplně příjemný, ale je nutný. Klasifikátoři ale po vyšetření rozhodli, že Barča zůstává ve své kategorii BC1 a může tak soutěžit. Kontrolou vybavení jsme všichni prošli, což označovaly nálepky turnaje na našich vozících a dalším vybavení. Slavnostní zahájení bylo velmi hezké, tedy alespoň z mého pohledu. Nastupovali jsme abecedně dle zemí na hlavní hrací plochu. Najednou byla hala plná 107 sportovci z 22 zemí světa ze 4 kontinentů. Po slavnostním zahájení turnaje a večeři jsme se dozvěděli rozlosování do základních skupin a program na první hrací den.
Roman i já jsme měli první hrací den volný. Zápasy nás čekaly až následující den, a tak jsme pondělí využili k přípravě, studiu hry soupeřů a fandění kolegům z reprezentace. Možná zní hezky mít hned první den volno, ale na druhou stranu víte, že o to víc se ty další dny nezastavíte. Tak hurá na ně!
Romana čekaly v úterý 2 zápasy ve skupině. V prvním z nich se utkal s ukrajinským reprezentantem Vladem Kukhtou. Bojoval statečně, porazit jej ale bohužel nedokázal. Druhým soupeřem mu byl Tomáš Král ze Slovenska. Ani v tomto zápase přes svou veškerou snahu neuspěl a jeho cesta na turnaji tak skončila. Jistě se ale oklepe a již brzy se převede v nejlepší formě na prvním kole Czech Boccia Tour v Havířově.
Mě se v prvním skupinovém zápase proti Izraelce zvítězit podařilo, ovšem další den jsem v zápase s Francouzkou utrpěla porážku, za kterou jsem si v podstatě mohla sama, protože to neustála hlava. A hlava je prevít. Víte, ona boccia je z velké části o tom, kdo to na kurtu lépe ustojí v hlavě a udrží nervy na uzdě. Ten prohraný zápas ve skupině byl naštěstí jediný, kde jsem nervy na uzdě neudržela. Postoupila jsem do semifinále z druhého místa ve skupině. V něm už jsem je zase na uzdě udržela a dostaly mě až k poslednímu míčku ve finále, ve kterém jsem se shodou okolností potkala znovu s Francouzkou Aubertovou. Máma ty nervy musela držet se mnou a vyslechnout si i některé mé věty typu “Mami, já už nemůžu.”, které padly během finále v minutě mezi směnami. Když nemůžeš, přidej víc, nebo v mém podání kousni se a dej do toho 120 %. A pak už jen… co 30 vteřin hystericky brečím a nechápu. Později stojíme s mámou na stupni vítězů, zní česká hymna a já pořád brečím a nechápu. Tak taková pro mě byla soutěž jednotlivců.
Ta týmová nám s Honzou a Jiřinkou vyšla už méně a bohužel jsme nepostoupili ze skupiny, ale aspoň víme, co zlepšit. Díky za spolupráci a vám všem, co naši sportovní cestu sledujete, díky za podporu. Děkujeme za podporu našich reprezentantů také Nadaci OKD, která je podpořila na jejich výjezdech částkou 100 000 Kč, a Nadaci Jedličkova ústavu, která je podpořila na jejich výjezdech částkou 15 000.
Za HSC Moravia
Barbora Skopalová