Honza napříč Portugalskem den po dni
1. Den
Zdravíme všechny příznivce našeho klubu. Včera večer, 1.7. 2018, vyrazil Honza Bajtek s asistentkou Markétou na svou první oficiální bisfed akci – světový pohár, který se koná v Portugalsku ve městě Povoa. Sraz se zbytkem výpravy byl časně z rána na letišti Václava Havla v Praze. Odbavení probíhalo nečekaně hladce a start letu do Frankfurtu byl mírně po šesté hodině ranní. Po hodině klidného letu jsme přistáli na mezinárodním letišti ve Frankfurtu. Po desáté hodině jsme nasedli do navazujícího letu do cílové destinace, čímž bylo Porto. Po vyzvednutí všech zavazadel nás odvezli pořadatelé do haly, kde nás čekal ve 14:30 úvodní dvouhodinový trénink. Po skončení tréninku ještě čekala Honzu Bajtka mezinárodní klasifikace, kde se do něj pustili tři komisaři. Nechybělo mnoho a Honza málem dohrál dříve než začal. Nakonec dva rozumní komisaři přehlasovali jednoho prudiče a Honza se oficiálně stal hráčem kategorie BC4. Bylo to opravdu o prsa. Ještě teď jsme zaskočení z posuzování hráčů místními komisaři. Nakonec dne přišla vytoužená odměna ve formě bohatého bufetu, ze kterého jsme vše poctivě okusili. Zejména místní ananas a pomeranče byly na jedničku. Naprosto vyčerpáni se po dlouhém dni ukládáme do postele.
Den 2.
Druhý den nás v Povoa přivítalo krásné slunečné počasí. Ráno bylo příjemné i tím, že jsme si mohli přispat. V plánu byl totiž trénink na kurtu až ve 12 hodin. Po hodině a půl tréninku jsme v hale v rychlosti snědli oběd a šli si nechat přeměřit míče, které všem z české reprezentace prošly. Cestou do hotelu jsme celá výprava zavítali na pobřeží, kde jsme si objednali kopečky zmrzliny a místo toho dostali pravé kopce 
Na šest hodin jsme se vydali společně na halu ještě jednou na open ceremony, kde nás přivítali a popřáli „good luck“. Po večeři se šlo brzy spát a chystat se na zítřejšího soupeře, světovou jedničku Stephena McGuaira.
Den 3.
Pro nás všechny to byl první zápasový den. Můj zápas měl výhoz až v jednu hodinu, takže bylo na všechno dost času. K tělocvičně jsme vyrazili centrem města asi v jedenáct hodin. Na rozházení má totiž každý hráč dopředu určený časový rozpis a navíc je to v jiné tělocvičně přes cestu, takže tam chodíme zhruba hodinu před callroomem. V tom mě nic nepřekvapilo, probíhalo to podobně jako na lize. Avšak samotný zápas se Stephenem začal překvápkem, že nás snímala live stream kamera, takže jste mohli koukat. Steven začal červenými a v první směně uhrál po dlouhém měření nakonec jeden bod. V druhé směně se mi podařilo vyrovnat, směna třetí směně bral dva body soupeř. V čtvrté směně přišel velký zvrat v zápase, kdy se mi podařilo poslední koulí dát tři míčky, soupeř znervózněl a stav ve svůj prospěch už nezvrátil. Vyhrál jsem 4:3 nad světovou jedničkou a posledním mistrem světa, wow! Adam své dva zápasy vyhrál a Kačka vyhrála jeden a druhý prohrála v tiebreaku.
Den 4.
Čtvrtý den byl ve znamení dohrávky základních skupin. Většina hráčů BC4 musela odehrát dva zápasy. Na mě čekal nejprve Španěl Vasile Agache a poté již mě známý Boris Nicolai z Německa.
První zápas začal velmi dobře, při svém podání jsem dobrou hrou získal 3 body. V druhé směně jsem soupeři vzal jeden bod, takže po polovině zápasu to bylo 4:0 a vše se zdálo být v pohodě. Zlom přišel ve třetí směně, kdy jsem takticky špatně zahrál dva míče, které mi nevyšly tak, jak jsem zamýšlel. Soupeř toho využil a snížil na rozdíl jediného bodu. V závěrečné směně jsem si první vyrážecí koulí schoval jacka, a pak už nedohodil, ani nezablokoval. Španěl šanci přijal a naložil mi. Konečný stav 4:8.
Druhý zápas s Borisem jsem začal dobře a soupeři uzmul jeden bod při jeho podání. Pak jsem dostal lekci z milimetrového lepení, kdy mi Boris vyrazil podání a nalepil úplně přesně. Jeho obrana byla dobrá a nakonec jsem dostal dva body. Zahájení třetí směny měl Boris také super, a tak po výborném blokování to byl další bod pro něj. V poslední směně už jsem musel riskovat. Moc nechybělo a vyšlo to. Bohužel jsem zápas prohrál 1:4 a uzavřel tak soutěžní část v Povoa.
Škoda. Kdybych poslední zápas s Němcem nebo dobře rozjetý zápas se Španělem vyhrál, postoupil bych do čtvrtfinále. Kladně však hodnotím to, že jsem mohl posbírat cenné zkušenosti. Zjistil jsem, že se dá hrát i s těmi nejlepšími, že i oni dělají chyby. Jde jen o to dělat jich méně než soupeři a jejich chyby využít a potrestat. Do budoucna tak vím na čem pracovat, co je potřeba zlepšit. Teď budeme fandit Kačce Cuřínové, která dnes hraje své čtvrtfinále. Taky si budeme užívat sluníčka, moře, bazénu a dáme si nějaké ty Sangrie a další kopce zmrzliny
Naše týdenní pouť v nádherném městě Povoa de Varzim se rychle blíží ke konci. Dnes je den odjezdu a my čekáme, až nás ve 13:00 odveze autobus na letiště do Porta, odkud se přes Frankfurt o půlnoci vrátíme do ČR. Své zápasy jsem dohrál ve čtvrtek, takže následující tři dny jsme chtěli vyzkoušet všechno, co město nabízí. V pátek k tomu ještě nebylo to pravé počasí, a tak jsme se odpoledne ještě šli kouknout do haly na finálové zápasy jednotlivců. Večer jsme si pak důkladněji prošli město a počkali na západ slunce nad oceánem. Pravé dovolenkové počasí přišlo v sobotu a podle toho jsme se zachovali i my. Po snídani jsme se všichni vyvalili u hotelového bazénu a užívali si sluníčka a vody. Odpoledne jsme chtěli vyzkoušet moře, a protože tu funguje služba, která vozíčkáře na speciálních plážových vozíkách doveze až do vody, nebyl to žádný problém. Moře bylo sice chladnější, ale bylo to super. V neděli jsme odpočívali a po obědě vyrazili do haly koukat na finálové zápasy týmů a párů. Hrála se dost dobrá a přesná boccia a kolikrát to byly hody z jiné planety. Po zápasech následoval závěrečný ceremoniál, focení a tím celý turnaj skončil.
Závěrem bych chtěl poděkovat všem za podporu, fandění a sledování zápasů a výsledků. A taky celému HSC Havířov za podporu a umožnění výjezdu na turnaj.
