Týden plný potu, dřiny, ale i zábavy

Článek Barči Skopalové bude věnován jedné ze tří částí soustředění v polské Jastrzebie, které absolvují naši boccisté společně s hokejisty AZ Havířov. Než k tomu dojde, ráda bych Vám spolupráci HSC Havířov s hokejovým klubem AZ Havířov představila trochu víc, protože soustředění je jedna z mnoha forem podpory, kterou nám kluci dávají.

Není rok, kdy by si hokejisté nechali ujít naše Havířovské turnaje, pokud zrovna nehrají v integrovaném týmu, tak nám pomáhají s rozdáváním cen a fanděním hráčům. Část týmu vždycky potkáte Havířovské desítce, zapojili se do projektu Kalendáře přání boccistů 2016 či nás přizvali na led během hokejového utkání, abychom bocciu představili návštěvníkům. Díky této spolupráci můžeme bocciu dostávat do povědomí široké veřejnosti skrze propojení dvou, na první pohled odlišných, sportů.

Nyní nám klub AZ Havířov nabídl možnost účastnit se třítýdenního soustředění, kde se celkem prostřídá sedm našich boccistů. Díky finanční podpory z programu Erasmus+ dostali naši hráči, skrze management hokejového klubu, příležitost  prožít sportovní soustředění v krásném prostředí polské Jastrzebie. Společně s hokejisty budou po celé tři týdny zlepšovat jejich kondici a navzájem porovnávat, kolik dřiny stojí za tím, než přijde na samotný zápas jejich sportů.

Děkujeme hokejovému klubu AZ Havířov za tuto jedinečnou příležitost a věříme, že v následující sezóně přinese tato spolupráce ovoce.

Kateřina Šajnarová

Soustředění Polsko

aneb týden plný dřiny a potu, ale i zábavy

Den 1.

Desátou hodinou ranní jsme zahájili naše soustředění v hale města Jastrzębie-Zdrój. Kromě mě a mamky jela naše trenérka Alča se synem Romanem, taktéž boccista kategorie BC1. Měli jsme pro sebe prakticky celou velkou halu, ale stejně jsme využili jen jeden vyznačený prostor, který byl svými rozměry podobný hracímu kurtu. Dopolední trénink byl jen takový rozehřívací, abychom se sžili s místním povrchem. Při obědě jsme se zběžně seznámili s hráči AZ Havířov, naše soustředění totiž byla propojena. Odpolední trénink jsme věnovali hlavně technice. Na večeři už byl s námi i náš předseda klubu, který nám sdělil plán na následující den.

 

Den 2.

Dopoledne jsme místo části tréninku šli za kluky na led. Na zimním stadionu bylo příjemných 15 °C, kdežto venku nějakých 36 °C. Náš trénink se pak skládal z posilování, cvičení techniky hodu a nějaký ten malý zápas. Odpoledne už bylo takové horko, že by byl trénink utrpení. Hrálo nám do karet, že kluci ten den měli zápas s HC Vítkovice Steel, takže jsme se rozhodli je zajet do Ostravy podpořit. Já si tak splnila přání podívat se po letech na hokej. První třetina byla pro nás pozitivní, ty zbylé už moc ne. Skončilo to prohrou 8:2.

Den 3.

Dnes nás čekaly opět 2 tréninky, které jsme věnovali hlavně házení na čas.

Den 4.

Dopolední trénink probíhal v obvyklém duchu, ten odpolední však ne. Naším úkolem bylo předvést hokejistům bocciu a zahrát si s nimi pár zápasů. Nakonec z toho byla velká zábava. V polovině se strhl liják, takže jsme si to dokonce mohli prodloužit. Díky kluci, byla sranda!

Den 5.

Poslední den už jsme trénink neměli. Šli jsme se jen podívat do města a po obědě vyrazili do domovů. Kluky ještě čekal zápas s týmem Jastrzębie-Zdrój.

Tenhle týden mi hodně dal. A to myslím nejen co se týče sportu, ale i života. Zkoušeli jsme si mezinárodní testy. U mě dopadly katastrofálně, ale aspoň vím, jak moc se potřebuji zlepšit. Ali, díky za ty nervy!

Barbora Skopalová