Předjarní turnaj
Poslední únorový den proběhl v rámci HSC přátelský turnaj v integrované boccie, který měl za cíl připravit všechny zúčastněné na 13. HTB, který se bude hrát taktéž integrovanou formou. Turnaj dostal název Předjarní, odehrál se v prostorách Duhového domu v Ostravě a zorganizovala ho pro nás Katka Šajnarová, kterou většina z vás zná a za což jí patří ten největší dík.
Zahrát si přišlo celkem dvanáct hráčů, mezi nimiž byly jak samotní hráči HSC Havířov, tak i jejich rodinní příslušníci a přátelé. Nebyl tak problém vytvořit čtyři týmy po třech hráčích, kteří se utkali systémem každý s každým. Zápasy se odehrávaly zároveň na dvou kurtech, tím pádem nemusel žádný z týmů pauzírovat a turnaj mohl rychle odsýpat. Jedinečnou příležitost odpískat tento turnaj si nenechali ujít Pavel Malinka a pořadatelka Kačka, která nás mimo jiné oslnila i svým kuchařským umem, kdy pro nás upekla výnikající Americkou buchtu.
Zápasy se odehrávaly v rychlém sledu a los týmů proti sobě nejednou svedl rodinné příslušníky, kteří tak mohli ukázat, kdo boccie doma vládne. Vznikla tak řada vtipný motivačních hlášek typu kdy máma nahecovala dceru „Šiffnerka, ještě jeden takový hod, tak nejsi moje dcera!“ nebo kdy kapitán rozhodl, že bude hrát a protihráčka mu to suše posvětila „Můžeš.“
Ani jsme se nenadáli a začaly se hrát závěrečné směny posledních zápasů, ve kterých se rozhodovalo o konečném pořadí turnaje. Prvenství si nakonec odnesl tým Nikol Vlochové v čistě slezském složení. Na krásném druhém místě skončil tým Honzy Bajtka, třetí místo vybojoval tým Patrika Mravíka a na posledním čtvrtém místě se umístil tým Toma Byrtuse, ale jistě je uklidní, že poslední musí vždycky někdo skončit, tak to bylo, je a bude.
Při vyhlašování výsledků dostal každý hráč diplom s originální jarní grafikou a mohl si vybrat nějakou dobrotu na zub. Při tomto ceremoniálu mě zaujalo předávání ceny jisté hráčce z Mohelnice. Ta po převzetí diplomu dostala volnou ruku ve výběru dobroty a tak bez váhání sáhla po největší položce v košíku – ovocném džusu. Ten byl ovšem určen pouze pro vítezný tým a tak se musela spokojit se skromnější odměnou.
Myslím, že se Předjarní turnaj vydařil a už teď se všichni těšíme co dalšího si pro nás naši milí trenéři a trenérky přichystají pro příště. S přáním šťastného návratu do svých domovů jsme se rozloučili, ale jistě ne na dlouho.
Za HSC Honza Bajtek